11.10.2020

TJ Sokol Deblín - FK Zbraslav 'B' 3:3


V dost pravděpodobně posledním našem zápase tohoto roku jsme na našem hřišti přivítali zbraslavské fotbalisty. Byla zima, trávník podmáčený, k těm nejideálnějším fotbalovým podmínkám něco chybělo, ale i tak bitva dvou sousedních celků tabulky slibovala zajímavé utkání.

Začali jsme špatně. Hosté se již ve 4. minutě dostali k rozehrání rohového kopu, míč poslali na přední tyč, kde si to bohužel Jirka Sojka hlavou nešťastně tečoval do vlastní brány - 0:1. Hra na dívání nebyla moc pohledná. Na obou stranách docházelo k mnoha nepřesnostem, k čemuž bezpochyby pomohl i na některých místech nedobrý stav hrací plochy. Oba týmy se dostávaly pod tlak svou vlastní rozehrávkou, která mnohdy končila darováním balónu soupeři, z čehož následně pramenily šance, málokterá by se ale dala nazvat gólovou. Ve 20. minutě byl vyslán Jirka Hrnčíř, který ve vápně obelstil obránce a vybojoval penaltu, tu následně s chladnou hlavou proměnil - 1:1. Vyrovnaný stav nevydržel dlouho. Po chybné rozehrávce a následném hasícím faulu zahrávala Zbraslav zhruba z 25 metrů přímý kop. U míče stojící hráč nic nevymýšlel, vypálil na bránu, Karel Mičánek míč tečoval, ale zabránit gólu nedokázal - 1:2. Byla to škoda, protože chvíli předtím jsme měli šance na vstřelení gólu, ty byly i po této situaci, ale nebyli jsme efektivní. Dobré šance měl Jirka Hrnčíř, který v jednom případě přestřelil bránu, ve druhém jen trefil brankáře, gólovku měl na své hlavě i Peťa Sojka, ale poslal míč nad břevno... Šance byly i další, do poločasu se však skóre již neměnilo.

Zatímco v prvním dějství Zbraslav místy měla herně navrch a přišla mi oproti nám pohyblivější, po změně stran jakoby jim v některých fázích zápasu docházely síly. Byli jsme častěji u míče, častěji na jejich polovině, ale těžko jsme si vytvářeli větší šance. Zhruba v 65. minutě se zdálo, že další náš útok bude pozastaven, obrana se stačila vrátit, Pavel Balabán se ale rozhodl zhruba z 25 metrů vypálit, a i když to nebyla nějaká dělovka a střela šla doprostřed brány, mladý brankář ji nedokázal chytit a v podstatě si ji srazil za svá záda - 2:2. Herně jsme dál měli mírně převahu, ale i přesto se hosté dokázali potřetí v zápase dostat do vedení. Podobně jako u prvního gólu to bylo po rohu mířícího blízko k brankové čáře, Karel Mičánek kluzký míč nedokázal udržet a smolně si jej srazil do brány, načež se ještě při pokusu o záchranu situace smolně zranil... Nevzdali jsme se, vytáhli to a k vyrovnání měli blízko. Největší šanci měl asi Ondra Sojka, který nevyužil nepřesvědčivě vyboxovaného míče a zhruba z úrovně malého vápna netrefil hlavičku dost razantně na to, aby bránící hráč nedokázal zamezit gólu. Ondra si ale přesto dokázal spravit chuť. Běžela už poslední minuta zápasu, měli jsme standardku, hosté se nedokázali zbavit míče, po závaru ve vápně se balón dostal právě k Ondrovi, který i s pomocí teče bránícího hráče dokázal rozvlnit síť - 3:3. Rozhodčí následně ukončil hru a my se mohli radovat z alespoň toho bodu :)

Jak jsem psal, zápas to vzhledem k podmínkám nebyl jednoduchý. V prvním poločase jsme nebyli dostatečně pohybliví, ale i tak jsme si dokázali vypracovat některé vážně zajímavé šance, které jsme však nedokázali přetavit v góly. Zbraslav hrála poměrně dobře, šancí ale moc neměla. Když to tak vezmu, tak dva ze tří gólů jsme si doslova dali sami... Ve druhé půlce jsme trochu zabrali, na góly jsme se natrápili, ale nakonec ten bod dokázali zachránit.

Teď těžko hádat, co nás čeká... Dvoutýdenní pauza je jistá, asi málokdo věří, že se poté amatérské soutěže znovu rozjedou. Nezbývá než doufat, že plánovaná opatření nedobré situaci pomůžou a my se co nejdříve budeme moct vrátit k běžnému životu, ke kterému fotbal nepochybně patří :)