TJ Sokol Babice u Rosic - TJ Sokol Deblín 2:0
O slunném sobotním odpoledni jsme zamířili do Babic u Rosic, kde nás čekal poslední venkovní zápas sezóny.
Utkání jsme začali lépe, byli jsme častěji na soupeřově polovině, občas jsme se dostávali do zakončení, ale většinou nám ve finální fázi scházela větší přesnost. Domácí se moc do zakončení nedostávali, i přesto právě oni vstřelili první gól. Po standardní situaci z levé strany našel centr nabíhajícího útočníka, který hlavou přesně trefil horní roh brány - 1:0. I nadále jsme byli o něco aktivnější. Domácí občas pozlobili, pokusili se o střelu z dálky, ale asi tam nebylo nic, co by znamenalo větší nebezpečí. Babice mají v útoku jednoho vysokého hráče a druhého šikovného a rychlého, to je samo o sobě pro obranu nebezpečná kombinace. Spoluhráči se je snažili hledat při nákopech, většinu míčů jsme však zvládli přímo odvrátit nebo dobře zastoupil další obránce. Na opačné straně hřiště bylo hned několik akcí, které mohly pro nás skončit vstřelenou brankou, většinou však ani nedošlo k trefení prostoru mezi třemi tyčemi. Pěknou střelu měl Jirka Hrnčíř, dobře z přímáku pálil Libor Štulpa, Lukáš Štěrba tam pak měl z pravé strany pár slušných míčů do vápna, jeden takový našel Radka Wünsche, který z malého vápna trefil pouze dobře postaveného brankáře. Herně jsme na tom byli lépe, měli jsme i více šancí, žel na virtuálním ukazateli skóre svítil nepříznivý stav 1:0.
Během přestávky byl k vidění zábavný doprovodný program, o který se postarala jedna z místních fanynek, která se buď moc vozila na nedalekém kolotoči až se jí zamotala hlava, nebo toho trochu víc vypila. Ať tak či tak, sledovat ji, jak vylízá stráň, z které sklouzla do vysoké trávy, byla pro nás i pro diváky zábava :)
Zábava skončila a na řadě byl znovu fotbal. Do druhého poločasu jsme nastupovali s vědomím, že máme na to, abychom utkání otočili. Šance přicházely, góly však nikoliv. Zdeněk Wünsch, Peťa Sojka, Jirka Sojka, později Michal Staněk a další... Střel bylo vážně dost, málokterá ale zamířila na bránu. Nejblíže vyrovnání jsme byli po Liborově standardní situaci, na jehož přesný centr si naskočil Tomáš Kondr, pozorný brankář však vytáhl skvělý reflexivní zákrok a zamezil vyrovnání. Postupem času jsme hru čím dál více otevírali, což sice podporovalo naši snahu o vyrovnání, zároveň to pochopitelně znamenalo více prostoru pro protiútoky. Domácí se ze dvou takových dostali do zakončení, v prvním případě bránu netrefili, ve druhém se předvedl brankář Pavel Haluza. Asi deset minut před koncem nám byl zasazen druhý úder. Celé situaci předcházelo vícero nepřesností, asi třikrát jsme mohli míč odklidit do bezpečí, to se ale nestalo a útočník, na kterého jsme před zápasem nejvíce upozorňovali, nám vstřelil svůj druhý gól v zápase - 2:0. V závěru jsme ještě měli pár pokusů o vyrovnání, nebyla tam však asi vyloženě žádná gólovka, a tak jsme museli opustit hřiště s vědomím porážky.
Shrnout takové zápasy není jednoduché. Herně víme, že to nebylo špatné, že jsme byli o něco lepší než soupeř, měli jsme více šancí, doplácíme však na jejich proměňování. Soupeře jsme nepustili mockrát do nebezpečného zakončení, ale když už se tam dostal, byl přesnější. Škoda, minimálně na ten bod jsme určitě měli, porážka je vzhledem k průběhu krutá...
Příští týden nás čeká na domácí půdě poslední zápas sezóny. Odehraje se netradičně v sobotu v 17:00, soupeřem nám budou hráči Zakřan.